THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tenhle materiál by měl už dnes být venku jako split CD se slovenskými Brainbleed, ale ještě jsem to v distrech neviděl. Jinak B.E. jsou zčásti pohrobky Exhumace (bicman Hlen), zčásti z Ingrowing (zpěvák Milan) a zčásti asi z jiné planety. Grind/deathová učebnice patologie o deseti kapitolách - to je Medical. Musím říct, že to klukům i docela šlape a zvuk taky není nejhorší. Tradičně se zde jedná (jak už to u jižnějších kapelek s první studiovou zkušeností bývá) o Megasound. Ale výsledek je podle mne dobrý. Všechno je přehledné a materiál na Medical má zdravě nepříjemný sound (hlavně basa) a sklony k tomu nacházet se někde mezi starými Carcass, Ingrowing a tak vůbec. Prostě výplachy, které ovšem mají hlavu a patu, kombinaci vokálů, dobrou grindově dřevní rytmiku, prostě to šlape. A to je nahraná promo kazeta, takže předpokládám, že na CD to bude ještě o krapet lepší. Booklet má být z dílny Mr. Humuse... eh, sorry – Chymuse. Čili bude hezký, hehe... Musím přiznat, že jak jsem od B.E. nic moc nečekal, o to víc mne překvapili a potěšili. Nepřicházejí samozřemě s ničím novým, ale pokud máte chuť na poctivě zahraný grind/death se známkou vyhranosti a dobrým zvukem, deset šlapajících songů z Medical je pro vaše bolístky tou ideální medicínou... U pomalu se už chystejte na další porci, neboť Bizarre Embalming jsou mimořádně plodní a chystají se do Hostivaře! Skalpel prosím...!
8 / 10
Vydáno: 2000
Vydavatel: Vlastní náklad
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.